Římskokatolická farnost Budyně nad Ohří

Chci lásku, a ne oběť.

Popeleční středa 2018


Když Hospodinův hněv vzplanul proti hříšnému lidstvu a on litoval, že stvořil člověka, padal déšť čtyřicet dní a čtyřicet nocí a zahubil všechny kromě jedné rodiny.

Pomysleme také na 40 let, která musel izraelský národ strávit putováním na poušti jako trest za svou nevděčnost.

Naslouchejme Pánu, který nařídil proroku Ezechielovi, aby ležel čtyřicet dní na pravém boku a naznačil tak trvání království, které mělo následovat po zkáze Jeruzaléma.

Dva lidé Starého zákona měli poslání představit vlastní osobou Boží zjevení: Mojžíš, který představuje zákon, a Eliáš, který symbolizuje proroctví. Oba se přibližují k Bohu, jeden na hoře Sinaj a druhý na hoře Horeb, ale jeden i druhý se nemohou přiblížit k božství, dokud se neočistí čtyřicetidenním postem.

Vzhledem k těmto velkým starozákonním událostem pochopíme, proč Boží Syn, který se vtělil pro spásu lidí, podrobil své božské tělo čtyřicetidennímu postu.

Čtyřicetidenní půst se nám tak jeví s majestátní přísností jako účinný prostředek, abychom usmířili Boží hněv a očistili své duše.

Církev spatřuje pod tímto symbolem během postní doby své děti jako velké vojsko, které ve dne v noci bojuje proti Božímu nepříteli.

Abychom v radosti prožili velikonoční vítězství, musíme bojovat proti tělu, světu a ďáblu, jak se modlíme ke svému andělu strážnému.