Římskokatolická farnost Budyně nad Ohří

Hlavní myšlenku dnešní neděle obsahuje úvodní modlitba:

Bože, ty k nám mluvíš skrze svého milovaného Syna a přikazuješ nám, abychom ho poslouchali. To víme – ale také víme, že se nám to velmi často nedaří.

Reakce vypadá velmi často takhle – přestaneme některé věci poslouchat, protože je to podle nás nemožné a na nějakou snahu rezignujeme.

Jenomže tímhle postojem se o mnohé ochudíme! Z víry se stane břemeno a dáme tak šanci světu, aby nám nabídl své radosti, které jsou mnohdy v rozporu s tím, co nám říká Bůh.

Podívejme se na Abraháma, jak by to vypadalo, kdyby jednal jinak, než známe. On mohl říci, že Boha poslouchat nebude a žádného syna neobětuje. Jeho příkaz byl přece proti přirozenosti. Co by se stalo? O Abrahámovi by nikdo nevěděl a možná bychom ho znali jako zbabělce, který Bohu neuvěřil a tak se zřekl všech zaslíbení, které mu Bůh nabídnul a které pak dostal někdo jiný.

Abrahám se, na rozdíl od nás, neměl čeho chytit, neměl žádnou oporu.  Na rozdíl od nás neměl žádnou zprávu o tom, co Bůh učinil, jak to známe z Písma my. Měl jedinou zkušenost, že Bůh mu dal ve stáří syna.

Abrahám sám musel projít zkouškou, aby poznal, že Boží zaslíbení nestojí na něm, na jeho schopnostech a šikovnostech nebo na jeho oběti, ale na Božím slově, na Božím příslibu, jednoduše na Bohu. Skrze bolest odevzdání toho "nejdražšího" dochází u Abraháma k proměně - dorůstá ve víře a je znovu obdarován daleko více.

Tato neděle obsahuje velmi prosté poselství: Nejde o to, abychom se jen změnili tím, že budeme konat nějaké sebezápory apod, ale abychom se nechali Božím slovem sytit, očistit a tím proměnit.

Pak stejně jako Abrahám uvidíme Boží skutky a tím i jeho slávu již zde na zemi.