Obřad vigilie jsou de facto čtyři na sobě nezávislé obřady, nebo můžeme říct, liturgické úkony.
- První je slavnost světla: svíce, oheň, chvalozpěv. Bez světla je to špatné, ale když člověk nemá světlo ve své duši, když neví, co s životem a žije jako živočich ze dne na den, je to ještě horší.
- Potom je slavnost slova, Božího slova, četli jsme Starý, Nový zákon. A teď se nacházíme na vrcholu této slavnosti slova, protože jsme právě slyšeli slova evangelia. Slovem můžeme potěšit nebo ublížit. Boží slovo nikdy neubližuje, samo Slovo se stalo člověkem a zemřelo za naše hříchy, ale hlavně přemohlo smrt, takže má trvalou platnost.
- Za chvíli bude následovat bohoslužba, v jejímž centru bude voda.
Kde není voda, je poušť, kde není voda je smrt. Každý den musíme jít někam, kde získáme vodu, abychom žili. A stejně je to i s naší duší a věčným životem. Bez vody křtu jej nezískáme
- A nakonec to bude eucharistie, proměnění chleba, vína.
Čtyřikrát si připomínáme v podstatě to stejné. Že Ježíš žije. Že jeho místo není mezi mrtvými, ale že je mezi živými.
Vrcholí to tím, že Ježíš v eucharistii k nám už nepřichází pod žádným symbolem, ale přichází k nám živý, Ježíš přítomný v proměněném chlebě a v proměněném víně.
Pozvěme ho k sobě a řekněme mu: „Ježíši, já vím, že to všechno, co mi dáváš, potřebuji, a že bez toho by můj život neměl cenu.“