Římskokatolická farnost Budyně nad Ohří

Ubožák zavolal a Hospodin slyšel.

kázání - 4. neděle velikonoční - 2018


Člověku není dobře samotnému. Svojí přirozeností tíhne k tomu, aby někam patřil, aby bylo o něj dobře postaráno. Člověk vždycky jedná tak, že jde za tím, co se mu líbí, co je mu příjemné.

Z praxe ale známe zklamání z toho, že jsme někomu uvěřili a on nás zklamal.

A i když jsme byli mnohokrát zklamání, jsme ochotni věřit médiím, předvolebním slibů. Nakonec zjistíme, že jsme ovečkami, které jsou akceptovány jen potud, pokud dáváme svoji vlnu a maso – výkon v práci, placení daní, málo pracovní neschopnosti, vhození volebního lístku atd.        

Od těchto „pastýřů“ se odděluje Ježíš, když říká já jsem dobrý pastýř. Na základě našich zkušeností si můžeme položit otázku, v čem je jiný než ostatní?

- v prvé řadě používá spojení „já jsem“ – tak se představil Hospodin Mojžíšovi

- slovo řecky „kalos“ neznamená jen dobrý či správný, ale také milý a krásný – a člověk vždycky jedná tak, že jde za tím, co se mu líbí, co je mu příjemné.

- není námezdník – ten se stará jen o svou mzdu, ovce zde jsou proto, aby sloužily jeho živobytí

- pro pastýře jsou ovce jeho, patří mu a on se o ně stará

Ježíš ale není jen nějaký pastýř – on se pro ovce nasazuje, dává se k dispozici a odevzdává za ně svůj život.

Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince

- Ovčinec, to je ohrada – zákonických předpisů, která omezuje a drží v otroctví.

A tak nás Ježíš zve – bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř

Neříká jeden ovčinec – nepřišel vytvářet nějaký větší ovčinec, ale vyvádí každého, kdo slyší je ho hlas z každé klece, ať je náboženská, aby jim umožnil žít v zákoně svobody a v důvěrném společenství sním, jako naším pastýřem.


Tato stránka používá soubory cookies. Pokračováním v prohlížení této internetové stránky nebo kliknutím na tlačítko Souhlasím, souhlasíte s jejich použitím. Další informace Souhlasím