Římskokatolická farnost Budyně nad Ohří

Kristus říká, že by toho bylo mnoho, co by jim chtěl říct, ale nejsou na to zatím připraveni. V  danou chvíli by to nemohli snést. A v druhé větě slibuje, že až přijde Duch pravdy, tak je do celé pravdy uvede.

Jak tomu máme rozumět?

- „pravda“. Pravda je shoda poznání se skutečností.

- ohledně víry to už tak jednoduché není. Pravda je Kristus a poznání o něm. Postupem doby, jak se v církvi objevovaly nejrůznější hereze, musela církev reagovat a rozhodovat, co je a není o Kristu a dalších aspektech víry pravdivé.

Všichni jistě známe příběh zaznamenaný ve Skutcích apoštolů o jejich prvním koncilu (srov. Sk 15), kde řešili, nakolik je závazná obřízka pro pohany, kteří se chtějí stát křesťany.

Tradice církve - Bez jeho působení v dějinách církve bychom neměli ani kánon Písma svatého.

- Naše víra Možná i my máme svou vlastní zkušenost, že ne všechny pravdy, které církev předkládá k víře, jsme byli schopni přijmout okamžitě. Stejně jako učedníci a církev, i my jsme potřebovali čas.

- Naše víra není především a pouze o pravdách víry, ale i o jejich praktické, každodenní realizaci, protože Kristus je také cesta a život. Je třeba Krista následovat a žít podle jeho slov.

Sv. Petr byl ochoten jít s Kristem i na smrt. A myslel to vážně. Jakmile si ale uvědomil, že se Kristus nechal dobrovolně zatknout a zcela reálně mu hrozí smrt, zapřel, že ho zná.

Sv. Petr nevěděl, co přijde, ani učedníci. Kdyby jim ujevil pravdu o tom, co je čeká, tak by to neunesli. Ale Duch pravdy je bude vést postupně, krok za krokem, až s radostí a dobrovolně dají sami svůj život.